Ústecký kraj dlouhodobě patří k regionům, kde má školství složitější podmínky než jinde v České republice. Data ukazují, že v porovnání s celostátním průměrem je zde vyšší nezaměstnanost, více lidí v exekucích a nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. To vše se přenáší i do škol, které musí vzdělávat děti s nerovnými startovními podmínkami.
Projekt Transformace hrou proto přináší do mateřských a základních škol nová témata, vzdělávací materiály a podporu učitelům.
Jak si stojí Ústecký kraj v číslech
Nezaměstnanost: v roce 2024 činila celorepubliková nezaměstnanost 2,7 %. V Ústeckém kraji je však dvojnásobná – v průměru 6 %. Nejhorší situace je v Mostě (8,8 %), Chomutově (7,6 %) či Žatci (7,2 %). Naopak v Roudnici nad Labem je nezaměstnanost jen 3,9 %.
Exekuce: v celé ČR je v exekuci 5,6 % obyvatel, v Ústeckém kraji však více než 12 %. Nejhůře je na tom Bílina (18,6 %), Most (16,9 %) či Chomutov (14,4 %). Nejnižší podíl zadlužených najdeme v Roudnici (6,5 %) nebo Lovosicích (7,0 %).
Vzdělanost: vysokoškolské vzdělání má v celé ČR téměř 19 % obyvatel, v Ústeckém kraji pouze 11,3 %. Podprůměrné jsou všechny ORP v kraji – nejméně vysokoškoláků má Bílina (6,8 %) a Podbořany (7,6 %). Nejvyšší podíl vysokoškoláků najdeme v Ústí nad Labem (14,4 %), Litoměřicích (13,8 %) a Roudnici (13,4 %).
Tyto údaje ukazují nejen znevýhodnění celého kraje, ale i výrazné rozdíly mezi jednotlivými městy. A právě do těchto rozdílných podmínek vstupují školy.
Co jsme zjistili při šetření v ORP
V rámci projektu proběhlo podrobné šetření ve všech šestnácti obcích s rozšířenou působností (ORP). Zjištění potvrzují, že problémy jsou v celém kraji podobné, ale liší se svou intenzitou.
Mateřské školy nejčastěji řeší:
– nedostatek kvalifikovaného personálu (učitelek, asistentek, logopedů, speciálních pedagogů)
– klesající připravenost dětí při nástupu (řečové a komunikační deficity, horší sociálně-emoční dovednosti, chybějící základní návyky),
– potřebu metodické podpory při práci s individualitami – jak s nadanými, tak se znevýhodněnými dětmi,
– nedostatečné finanční a materiální zajištění (moderní pomůcky, vybavení).
Základní školy upozorňují na:
– personální poddimenzovanost (chybí učitelé, asistenti, psychologové, speciální pedagogové),
– tlak na wellbeing učitelů a prevenci vyhoření,
– nízkou digitální připravenost a zastaralé formy výuky,
– slabou systémovou podporu práce s nadanými i se slabšími žáky,
– sociální znevýhodnění a školní segregaci – v Ústeckém kraji častější než v jiných regionech,
– slabé propojení se zaměstnavateli a regionem, chybějící spolupráci se středními školami a praxí.
Co potřebují školy a jak jim může projekt pomoci?
Učitelé a ředitelé v Ústeckém kraji dlouhodobě upozorňují, že je nutné posílit digitální a občanskou připravenost žáků. Děti totiž často přicházejí do škol se slabšími startovními podmínkami a školy musí více pracovat na tom, aby získaly dovednosti potřebné pro život ve 21. století. Velkým tématem je i propojení vzdělávání s praxí a regionem. Mnozí rodiče nemají vyšší vzdělání a nedokážou své děti v učení dostatečně podpořit. Školy proto hledají cesty, jak žáky motivovat a ukázat jim reálné možnosti studia i zaměstnání.
Další potřebou je metodická podpora v rozdílných podmínkách jednotlivých ORP. Situace se totiž mezi městy a obcemi značně liší a ředitelé i učitelé oceňují možnost sdílet zkušenosti a příklady dobré praxe. Učitelé také žádají nové impulzy – inovace, inspirace pro moderní výuku a nástroje, které jim umožní lépe zapojovat komunitu a zároveň efektivně pracovat s nadanými i se znevýhodněnými dětmi.
Transformace hrou přichází, aby pomohla…
Na tyto potřeby reaguje projekt Transformace hrou. Nabízí konkrétní vzdělávací materiály a nástroje, například katalog vzdělávacích pomůcek, lekce či pracovní listy, které se zaměřují na digitální a občanské kompetence. Zároveň propojuje školy s regionálními firmami, komunitami a inspirativními lidmi, aby byla výuka blíže reálnému životu a aby se dětem otevřely nové možnosti. Důležitou součástí projektu je i síťování a sdílení inspirace mezi školami v různých ORP, díky čemuž se příklady dobré praxe dostávají i tam, kde jsou školy pod největším tlakem. Nechybí ani ukazování příběhů inspirativních lidí a projektů přímo z kraje, které dokazují, že i v regionu čelícím těžkostem existují cesty k úspěchu a transformaci.
Silné stránky a potenciál Ústeckého kraje
Vedle výzev má Ústecký kraj také řadu silných stránek, na které může navazovat. V oblasti průmyslu a energetiky prochází Mostecko a Bílinsko proměnou – rekultivovaná území se mění na jezera, plochy pro obnovitelné zdroje a nové energetické projekty. Litvínovský Chempark už dnes investuje do vodíkových technologií a recyklace, zatímco průmyslová zóna Triangle na Chomutovsku nabízí prostor pro nové technologie a výrobu s vyšší přidanou hodnotou.
Silnou stránkou regionu jsou i technologické firmy a výzkum. V kraji působí společnosti z chemie, automotive a energetiky, které spolupracují s univerzitami a výzkumnými centry. Roste také počet start-upů a technologických firem. Region má však i bohatou identitu, kulturu a cestovní ruch. Zápis Žatce a krajiny žateckého chmele na seznam UNESCO, vinařská tradice Roudnice nebo kulturní infrastruktura Litoměřic dokazují, že Ústecký kraj má co nabídnout i mimo průmysl. A konečně, v mnoha ORP se školy stávají centrem komunitního života, zapojují se do inovací a aktivně spolupracují s partnery z okolí.
Právě propojení těchto silných stránek s moderním vzděláváním je cestou, jak může kraj zvládnout transformaci a posílit svou budoucnost. Problémy školství v Ústeckém kraji jsou dlouhodobě známé. Novinkou je ale cesta, jak na ně reagovat – a tou je právě Transformace hrou. Pokud školy dostanou podporu, inspiraci a konkrétní nástroje, mohou se stát místem, odkud změna celého regionu začne, a dát dětem šanci na lepší budoucnost.
Chcete se dozvědět více? Sledujte novinky o projektu Transformace hrou a buďte u toho! ZDE.